Aktualizované znění

Nájemní smlouva (o pronájmu) podle zákona č. 89/2012 Zb. nový občanský zákonník

vytvořte si vlastní nájemní smlouvu (smlouvu o pronájmu) rychle a správně

Hodnocení:
/ 5
Vaše hodnocení: / 5

Judikatura k nájemní smlouvě

Zde najdete judikaturu k nájemní smlouvě. Judikatura k nájemní smlouvě vychází ze stavu předpisů v době, kdy byla vytvořena a proto některé judikáty mohou být zastaralé

Otázku vymalování bytu a hrazení nákladů s tím spojených třeba řešit s ohledem na ustanovení § 161 odst. 1 OZ. Jelikož byt má organizace odevzdat ve stavu způsobilém k řádnému užívání, uživatel má právo požadovat, aby mu byl předán hygienicky nezávadný a také esteticky vyhovující byt. Na totéž má nárok i organizace po uvolnění bytu. Byt má být tedy vymalovaný alespoň základním nátěrem. Pokud uživatel převzal byt vymalovaný, musí ho také odevzdat organizaci při vyklizení opět vymalován.

R 14/1978 (s. 127)

V řízení před soudem se podle ustanovení § 161 odst. 1 OZ lze domáhat toho, aby majitelé domu udržovali byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání (v souladu s kolaudovaný stavem). Stavební úřad může ve smyslu ustanovení stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb.) Dávat vlastníku stavby závazné pokyny nejen na udržování stavby v řádném a uživatelný stavu, ale také nařizovat úpravy nezbytné z důvodu obecného zájmu (§ 87 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Okruh toho, co může majiteli domu na základě žaloby uživatele bytu nařídit soud a co mu z hlediska stavebních předpisů může nařídit stavební úřad, není shodný. O splnění toho, co jde nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení § 161 OZ (nyní § 687 - pozn. Autora), by bylo možné žalovat, pokud se na to majitel domu zavázal smluvně nad rámec své zákonné povinnosti.

Z IV (s. 528)

Aby koupelna mohla splnit svůj účel, musí být vybavena zařízením na ohřátí vody. Když se však v rámci služeb, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu, dodává i do koupelny bytu vytápěného ústředním topením teplá voda, je tím nahrazeno vybavení koupelny zařízením na ohřívání vody.

Z VI (s. 553)

K službám, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu, patří i dodávka tepla a teplé vody v domech vybavených ústředním (dálkovým) vytápěním a zařízením na dodávku teplé vody. Jelikož jde o takový druh služeb, při kterém je výše úhrady podle zvláštních předpisů závislá od skutečností, které se mění, v dohodě o užívání bytu jsou určeny pouze zálohy na úhradu těchto služeb.

R 14/1978 (s. 130 až 132)

Pokud uživatel bytu sám odpojí radiátory ústředního topení ve svém bytě bez dohody s vlastníkem domu, nezbavuje se tím povinnosti platit úhradu za poskytování ústředního topení. Nejde-li o byt s dodávkou teplé vody, nedostatek zařízení pro ohřívání vody v koupelně znamená neúplnost a nedostatek základního provozního zařízení bytu. Jen v takovém případě by byl dán nárok vůči majiteli k odstranění tohoto nedostatku a na takové vybavení koupelny, které by umožňovalo ohřívání vody, a tím i řádně užívání bytu.

R 29/1982

Výrokem, že účastník je povinen vystěhovat se z bytu po přidělení (nyní zabezpečení - pozn. Autora) náhradního bytu, případně náhradního ubytování, upravuje soud (§ 160 odst. 3 OSŘ) lhůta k plnění povinnosti uložené rozsudkem.

R 38/1966

Vzniknou-li pochybnosti o charakteru obývaných místností, patří rozhodnutí o tom, zda se jedná, nebo nejedná o byt, do příslušnosti správního orgánu. V takovém případě však nestačí pouze vyjádření odboru výstavby podle správního řádu nebo posudek, ale musí jít o rozhodnutí vydané podle správního řádu. Zjištění, zda jde nebo nejde o byt, má rozhodující význam pro posouzení nároku žalovanému náhradní byt nebo náhradní ubytování. Nejde-li o byt, nemůže ani vzniknout právo na náhradní byt.

R 79/1966

Lhůty pro vystěhování z bytu je třeba určit tak, aby byly přiměřené a aby vystěhování z bytu s ohledem na lhůty přepravních organizací bylo možné uskutečnit, tedy alespoň 15 dnů po přidělení (nyní zabezpečení - pozn. Autora) náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

R 14/1978

Pokud bylo pravomocným rozhodnutím soudu zrušeno právo osobního užívání bytu a uživateli bytu bylo uložené vyklidit ho po přidělení náhradního bytu (náhradního ubytování) a pokud později dojde ke změně poměrů, takže vázat vystěhování na přidělení této náhrady za byt by bylo zneužíváním práv proti zájmům společnosti nebo spoluobčanů, nebo by nebylo v souladu s pravidly soužití (nyní s dobrými mravy - pozn. autora), může soud podle ustanovení § 80 písm. c ) OSP určit, že dříve uložená povinnost vyklidit byt není vázána na přidělení náhradního bytu (náhradního ubytování).

R 25/1980

Pokud se ten, komu bylo rozhodnutím soudu uloženo byt vyklidit, dobrovolně z bytu odstěhoval, splnil tím svou povinnost a došlo k zániku závazku splněním (§ 71 OZ). Nemůže už tedy dojít k obnovení tohoto zaniklého závazku, ani k navrácení lhůty pro jeho plnění (§ 186 odst. 3 OZ), o to méně k opětovnému oprávnění užívat byt tak dlouho, dokud bude přidělen (nyní zabezpečen - pozn. Autora) náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování.

R 8/1987

Pokud pracovník, jemuž byl přidělen služební (domovnický) byt, bez vážných důvodů za krátkou dobu rozváže pracovní poměr, takže jeho jednání se objektivně jeví jako snaha získat byt bez poskytnutí jakéhokoliv společensky užitečného pracovního ekvivalentu, nelze mu přiznat nárok na náhradu za vyklizovaného byt, protože uplatnění takového nároku je v rozporu se zásadami soužití (nyní s dobrými mravy - pozn. autora).

Z IV (s. 545)

Pokud soud prvního stupně rozhodoval o zrušení práva užívat byt podle ustanovení občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 1991, při posuzování otázky náhradního bytu nelze aplikovat Občanský zákoník účinný od 1. ledna 1992 (ve znění novely provedené zákonem č. 509/1991 Sb.).

R 26/1993

Pokud je smlouva o nájmu bytu neplatná z důvodu, že ten, kdo vystupoval jako pronajímatel, nebyl vlastníkem domu, ve kterém se byty nacházely (§ 39 OZ), v řízení o vyklizení bytů zahájeném na návrh vlastníka domu nelze rozhodovat o bytové náhradě. O bytové náhradě podle ustanovení § 712 a násl. OZ lze rozhodovat pouze za předpokladu, že nájem bytu před rozhodnutím o vyklizení existoval.

R 89/1998

Byt s jednou obytnou místností může být i náhradním bytem (§ 712 odst. 2 OZ); svou velikostí a vybavením však musí zajistit lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Náhradní ubytování poskytnuté v podobě bytu s jednou obytnou místností (§ 712 odst. 3 OZ) nemusí svou velikostí a vybavením odpovídat kvalitám charakterizujícím náhradní byt; právo nájemce může být omezovány právem bydlení i dalších nájemců k takové bytové náhradě.

R 79/2004

Vzniknou-li pochybnosti o charakteru obývaných místností, rozhodnutí o tom, zda jde o byt, nebo ne, patří do pravomoci příslušného stavebního úřadu. V takovém případě však nestačí pouze vyjádření odboru výstavby nebo posudek, ale musí jít o rozhodnutí vydané podle správního řádu. Zjištění, zda jde o byt, nebo ne, má rozhodující význam pro posouzení nároku žalované strany na náhradní byt nebo ubytování. Nejde-li o byt, nemůže vzniknout ani právo na náhradní ubytování.

R 79/1966

Dohoda podle § 155 odst. 1 OZ není neplatná, pokud není uzavřena v písemné formě.

R 29/1968

O přidělení družstevního bytu musí rozhodnout orgán družstva. Pokud rozhodnutí o přidělení družstevního bytu nebylo vydáno orgánem družstva, občan, kterému byl družstevní byt přidělen jiným orgánům (např. Národním výborem), nemůže s družstvem platně uzavřít dohodu o předání a převzetí bytu a právo osobního užívání družstevního bytu nevznikne.

R 34/1983

Vznik práva na přidělení družstevního bytu do účinnosti novely občanského zákoníku, provedené zákonem č. 509/1991 Sb. , Vyžadoval splnění dvou podmínek, a to členství v družstvu a splacení členského podílu. Družstevním bytem podle předchozích právních předpisů bylo třeba rozumět byt ve vlastnictví stavebního bytového družstva, ke kterému měl právo osobního užívání člen družstva, nebo ke kterému měly právo společného užívání manželé, z nichž nejméně jeden byl členem družstva. Od účinnosti novely občanského zákoníku, tj od 1. ledna 1992, možná pod družstevním bytem rozumět byt, který je ve vlastnictví bytového družstva, ke kterému má právo nájmu člen družstva, nebo který je ve společném nájmu manželů, z nichž alespoň jeden je členem družstva.

R 63/2002

(komentář ASPI)